Na cestě DOMŮ

 

DOMOV znamená především kontakt se Zemí. Vyjděte si ven na vzduch, najděte poorané pole, poklekněte a zabořte ruce do hlíny. Tohle je život. Miliony let koloběhu života v nejrůznějších formách. Přivoňte si k té hlíně. Zjistíte, že tu vůni důvěrně znáte. Je to pach, který máme všichni hluboko v nejprimitivnějších zákoutích své lidské paměti a nic jej nemůže vymýtit. Takhle voní ŽIVOT.

Každý člověk by měl mít svůj vlastní kousek země. Svůj plácek na hraní, na práci a pro život. Naučí nás to zodpovědnosti. Zodpovědnosti za svůj život, za svůj plácek i za celou tuto Zemi. A také nás to obdaruje. Dostaneme víru, že jsme součástí něčeho, co nepomíjí. Ta hlína, na které si teď hrajeme, tady byla už před miliónem let a nejspíš tady bude i dlouho po nás. My sami se staneme její součástí.

A teď máme tu úžasnou možnost na ní stát a žít. Je na nás, jak s tímto darem naložíme